PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Přestože nemám pilotní průkaz a v letadle jsem seděl pouze v menších až středních strojích určených pro turisty, zaručuji vám, že při poslechu posledního (ale co posledního, vlastně jakéhokoliv!) alba norské trojky COMMUNIC zažijete pocity pilota, který se svým letadlem prolétává nejrůznějšími klimatickými situacemi.
Skutečně, hudba COMMUNIC není jednoduchá, stejně jako pilotování letounu. Zažijete s ní pilotáž ultralehkého letounu, v němž se v poklidu vznášíte mezi oblaky. Vychutnáváte si výhled, vládne všudypřítomná a všeobecná pohoda. Posléze se však začíná zatahovat a první hrozivý poryv větru s vaším ultralightem pořádně zacloumá. Následují druhý, třetí a další, ještě silnější větrné nárazy a už to jede! Letadlo se s vámi kymácí ze strany na stranu, nevíte, kde vám hlava stojí. Ovládání letounu je stále obtížnější. Začínáte mít obavy, jak to s vámi a vaším okřídleným miláčkem dopadne. Najednou se však rozjasní, vítr se tiší až ustane úplně. Nevycházíte z údivu, jak je to možné.
Jenže ouha! Oko bouře netrvá příliš dlouho (tak to alespoň znám ze Simpsonů), což si záhy uvědomíte a máte oči navrch hlavy v očekávání, co příjde. A bouře je tu jako na koni a ještě silnější než předtím. Dostavují se i kapky deště, záhy přecházející v provazce, hromy duní a blesk stíhá blesk. Ruce i nohy máte plné práce, abyste se z té sloty/nečasu (vida, jak se nám tu sešli dva politici) vyvázli se zdravou kůží. Vzhledem k tomu, že už máte něco nalétáno, po hodině plné adrenalinových situací se vám podaří ukázkové přistání a můžete v nastalém klidu rekapitulovat, co se s vámi právě dělo. Let to byl nelehký, ale vy zjišťujete, že se nejednalo o zas tak strašnou bouři a ani prudkost větru se již nezdá takovou jako před pár okamžiky. Plně jste obstáli a hlavou se vám začíná honit stále sílící myšlenka, že by nebylo od věci si to znovu zopakovat.
Vzhledem k výše uvedenému, poněkud klopotnému metaforickému připodobnění struktury hudby norského tria a jejího možného působení na posluchače, k němuž byl autor těchto řádek přinucen svou neschopností přímo a jednoduše charakterizovat košatou hudbu a charismatický hlas frontmana Oddleifa Stenslanda, je zřejmé, že první poslech nemusí být z nejjednodušších. Kdo ale obstojí a dá COMMUNIC další příležitost(i), může být odměněn parádním posluchačským zážitkem v podobě variabilní a náladové muziky. O tom, že se jedná o hudbu, kterou je třeba prožívat, ostatně svědčí i obličej a grimasy shora jmenovaného frontmana v průběhu pódiové prezentace. Přemýšlím, k jaké jiné kapele bych produkci COMMUNIC připodobnil, paměť však selhává a na mysli nevytane nic. A tak mi nezbývá nic jiného, než vás přesvědčit k poslechu „The Bottom Deep“ anebo vás vyslat na nejbližší letiště k nákupu letenky a popřát vám bouřlivý let.
Působivé album trojce z Norska, které nabízí velmi pocitově zahraný mix power metalu s prvky thrashe a na němž nechybí ani kombinace vzletných i vzteklých vokálů a dlouhých hudebních ploch a sól. Jeho mírnou slabinou je, že nijak nevybočuje z dosavadní, byť kvalitní, diskografie COMMUNIC.
8 / 10
Oddleif Stensland
- kytara, vokály
Tor Alte Andersen
- bicí
Erik Mortensen
- basa
1. Facing Tomorrow
2. Denial
3. Flood River Blood
4. Voyage Of Discovery
5. In Silence With My Scars
6. My Fallen
7. Destroyer Of Bloodlines
8. Wayward Soul
9. The Bottom Deep
10. In Union We Stand (Bonus Track)
11. Hurt (NINE INCH NAILS Cover)
The Bottom Deep (2011)
Payment Of Existence (2008)
Waves Of Visual Decay (2006)
Conspiracy In Mind (2005)
Vydáno: 2011
Vydavatel: Nuclear Blast Records
Stopáž: 60:15
Produkce: Oddleif Stensland
Studio: Sanden Studio, Kristiansand (Norsko)
-bez slovního hodnocení-
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.